HN Kateřina Surmanová 20. 5. 2015

  • Městečko se čtrnácti sty obyvateli lze porovnávat s německým Mnichovem – rozhodně co se týče nakládání s IT projekty.
  • V Grygově už v roce 2007 přešli na svobodný software.
  • Díky němu neplatí za drahé licence a mohou si přesně na míru upravit věci tak, jak potřebují.
V Grygově u Olomouce už osm let pracují se svobodným softwarem. Místostarosta Petr Chramosta (v košili) měl štěstí, že narazil na IT odborníky – Jaroslava Martínka (v triku) a Milana Kozáka.

V Grygově u Olomouce už osm let pracují se svobodným softwarem. Místostarosta Petr Chramosta (v košili) měl štěstí, že narazil na IT odborníky – Jaroslava Martínka (v triku) a Milana Kozáka. autor: HN – Libor Teichmann
Nade dveřmi Obecního úřadu v Grygově visí červenobílá cedule s nápisem Otevřeno. Není tu proto, aby místní věděli, že zrovna mohou dovnitř. Symbolizuje způsob, jakým se politici, kteří začali radnici vést v roce 2006, ujali správy obce.

Díky tomu se dnes může městečko se čtrnácti sty obyvateli porovnávat s německým Mnichovem − rozhodně co se týče nakládání s IT projekty. V Grygově už v roce 2007 přešli na svobodný software, díky němuž neplatí za drahé licence a mohou si přesně na míru upravit věci tak, jak potřebují.

Na začátku šlo vlastně o z nouze ctnost. Po auditu se zjistilo, že k většině softwarů není dohledatelná licenční smlouva. „Nákup nových licencí nebyl možný, neměli jsme za co, rozpočet jsme zdědili napnutý. Namísto řešení od Microsoftu jsme přešli na volně šiřitelné aplikace a postupně jsme zjistili, že nám nic nechybí. Naopak,“ vzpomíná místostarosta Petr Chramosta, který před devíti lety kandidoval poprvé za hnutí s příznačným názvem Zkusíme to lépe.

Výhodou je, že ke každému opensourcovému řešení jsou dostupné zdrojové kódy, takže si obec může každou aplikaci „přepsat“ tak, aby jí maximálně vyhovovala. A co vymyslí, dostává se zpátky do virtuální nabídky řešení dostupných zdarma pro každého. Proto když v Grygově viděli, že na bezplatných systémech zvládají veškerou kancelářskou práci, začali myslet dál.

U nás jste ještě nesekali

Bylo štěstí, že od začátku natrefili na IT specialistu, který měl chuť společně s hanáckým městečkem zkoušet nové věci. Jedním z prvních takových úkolů bylo vypořádat se se všemi technickými požadavky, když se Grygov rozhodl, že bude sám poskytovat svým obyvatelům internet.

„Našli jsme jeden open source od Linuxu a dopsali jsme si k němu, co bylo potřeba. Třeba webové rozhraní, kde má Grygov i svoje webovky,“ popisuje Milan Kozák, IT mozek grygovského přerodu.

Všechno, co má obec navíc díky ušetřeným penězům za drahé a omezené licence, se vrací zase do rozvoje sítě. V části Grygova už jsou položené optické kabely, které zajistí vysokorychlostní připojení. A část obyvatel má od loňska internet zadarmo.

„Jde hlavně o seniory nebo děti v kroužcích. Starší lidé nepotřebují garanci nejrychlejšího připojení, chtějí si jen otevřít pár e-mailů a prohlídnout pár stránek,“ říká místostarosta Chramosta s tím, že se toho i senioři naučili rychle využívat: „Je na tom skvělá ta okamžitá odezva. Chodí za mnou třeba starší lidé a ptají se, kdy přijdeme sekat trávu k nim, když támhle už jsme byli. Já se ptám, jak to vědí, a oni na to, že si to přečetli na Facebooku.“

S informovaností Grygovských souvisí další opensourcový projekt, na který jsou v obci nejvíc hrdí. Jde o systém, který rozesílá SMS a e-maily obyvatelům. Kozák se svým kolegou Jaroslavem Martínkem aplikaci zase vyladili přímo na míru grygovským potřebám. Systém funguje obousměrně a každý si může vybrat, jaké zprávy chce dostávat − jestli třeba o sportu, nebo souhrn místního hlášení. Pokud například v jedné ulici praskne potrubí, dostanou SMS s varováním jen její obyvatelé.

Pomocí rychlých zpráv, které putují z obecní serverovny − což je mimochodem kumbál s uskladněnými mopy −, se svolávají i dobrovolní hasiči a využívají ho také kroužky. „Vedoucí pošle přes rozhraní rodičům SMS: Na výlet odjíždíme v sobotu v deset hodin, sraz na nádraží. A viděl jsem i zprávu, kdy jedna maminka odpovídala: Klárka nepojede, je nemocná,“ vysvětluje Milan Kozák.

To, že se v Grygově podařilo vyladit zajímavý produkt, nedokazují jen ceny, které místostarosta odkládá do pokoje vedle své kanceláře. Vypovídající je hlavně zájem jiných měst. „To není tak, že to pan Kozák napíše pro Grygov, a pro další města se to bude psát znovu. My to máme nachystáno v balíčku a je to volně k dispozici,“ říká Chramosta.

Bill Gates a Mnichov

Informační systém už převzal nedaleký Ústín, zájem má Dubicko nebo Velký Týnec a v současnosti spějí ke konci jednání se čtrnáctitisícovým Zábřehem na Moravě. Podle Kozáka nemá svobodný software žádné technické omezení a mohou na něj klidně přecházet i ministerstva.

„Když si vezmete, kolik je obcí, knihoven a úřadů, bavíme se o uspořených miliardách. Ale hlavní je, že to řešíte jednou provždy. Kdyby stát měl trošku zájem, veškerou kancelářskou agendu by mohl převést na open source,“ dodává Chramosta.

V Česku se trend šíří pomalu, v zahraničí už mají trochu náskok. Ale i tam platí, že se využívání svobodného softwaru šíří odspodu, z místních samospráv. Nejznámějším průkopníkem je v tomto směru již zmíněný Mnichov. Ten se odhodlal přejít na open source před dvanácti lety, předloni transformaci dokončil a podle tamních úředníků se tak podařilo ušetřit 10 milionů eur. Microsoft se také hodně snažil, aby o lukrativního zákazníka nepřišel. Starostu Christiana Udeho přemlouval někdejší výkonný ředitel Stephen Ballmer, na jedné kalifornské konferenci ho vyhledal dokonce i zakladatel americké firmy Bill Gates.

Hlavní výhoda není ani tak v úspoře peněz, ale především v tom, že státní správa dostane přesně to, co chce, a díky zdrojovým kódům může promptně reagovat na nenadálé potřeby.

Jak ukazuje příklad Grygova, zdaleka nemusí jít jen o to, s jakými programy pracují úředníci − na svobodném softwaru by ve spolupráci s kvalitními IT odborníky mohly vznikat i náhrady třeba za správu jízdenek, a Praze by tak odpadly právní i technické obtíže s Opencard.

Nedávno vznikla v Česku iniciativa Otevřená města, která se podobná řešení snaží razit. Prvotním projektem má být registr smluv, který by si sdružené obce vyvinuly na bezplatných aplikacích podle svých požadavků. Ve druhém sledu jde o to, aby obce víc spolupracovaly a dělily se o to dobré, co vymyslely.

„Pokud už někde mají kvalitní řešení, proč by se jinde mělo vynalézat kolo? Když už v rámci státní správy něco objednáme, nemělo by to být dostupné pro všechny?“ shrnuje filozofii sdružení zastupitel Prahy Jakub Michálek z Pirátů.

Kateřina Surmanová, Hospodářské noviny

IT Grygov aneb Jak malá obec vyzrála na Microsoft. Před osmi lety přešla na svobodný software.

Napsat komentář