jez

Dne 31.8.2017 se konalo mimořádné zasedání zastupitelstva, které se týkalo prodeje koupaliště na  řece Úpě. Z materiálu doslova citujeme: „Jez byl původně v meziválečném období vystaven, financován a zkolaudován městem a zaevidován do majetku města. Po druhé světové válce byl jez zestátněn, avšak hospodařilo s ním i nadále město. Následně přešel jez zpět do vlastnictví města, a to dle § 1 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb., zákon České národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí „do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce…“ Dle § 8 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb., v účinném znění pak platí, že „Pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do 31. března 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den 1. dubna 2013 za den přechodu vlastnického práva na stát.“ Jelikož se vodní stavby – jezy do katastru nemovitostí nezapisovaly, město tak při nabytí jezu neučinilo. Dle následného sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 29.6.2017 vyplývá, že hradlový jez na pozemku parc. č. 4330 v katastrálním území Jaroměř, který byl vybudován v letech 1932-1935, náleží mezi vodní díla. Jelikož se vodní díla na základě §20, odst. 1, zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), od 01.01.2007 zapisují do katastru nemovitostí, začal se § 8, odstavce 1, zák. č. 172/1991 Sb., (zákon České národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí), nově vztahovat i na vodní dílo jezu, který byl v majetku města. Jelikož Město Jaroměř nenechalo dodatečně jez zapsat do katastru nemovitostí, došel OMM po konzultaci s právníkem města k závěru, že s vysokou mírou pravděpodobnosti jez přešel ze zákona dnem 1.4.2013 do vlastnictví státu. Proto v této věci OMM kontaktoval Úřad pro zastupovaní státu ve věcech majetkových a Povodí Labe, kdy byla vyvolána společná schůzka na 10.08.2017 za přítomnosti právníků města a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Z tohoto jednání vyplynulo, že majitelem vodního díla jezu je v současné době Česká Republika, a to právě na základě výše zmiňovaného ustanovení zák. č. 172/1991 Sb., v souvislosti se změnou zák. č. 254/2001 Sb.“

Při projednávání na zastupitelstvu města se již nehovořilo o pravděpodobnosti skutečnosti, že jez vlastní stát, ale jako o hotovém faktu. Proč úředníci města a jeho vedení nenechalo jez zapsat v katastru nemovitostí do 31.3.2013, anebo nepodalo žalobu na určení vlastnického práva u soudu? V současné době to znamená jedinou skutečnost, že jez není města, ale státu, ačkoliv město jez vybudovalo. Úředníci města nekonali a způsobili městu škodu vypočitatelnou penězi. Vodní právo, možnost hýbat se stavem vody má velkou finanční cenu a samotné dílo jezu. To je pěkný nepořádek ve městě. Starosta při projednávání na zastupitelstvu při zjištění, že jez není města, byl naprosto v klidu, přičemž město přišlo o svůj majetek, který mohli prodat zájemci za peníze. Pokud to takto funguje na celém městě – no nazdar. V soukromé firmě by byl z takového jednání velký poprask a vedoucí oddělení by přišel o práci a dotyčný úředník by obdržel tzv. výpověď na hodinu. Možná i žaloba za způsobenou škodu. Ale v Jaroměři se nic nestalo, jako vždy. Jez musí mít dost velkou cenu a k tomu vodní právo na řeku. To nebude laciná záležitost za pár českých korun. Osobně jsem zvědav, za kolik jez s vodním právem prodá stát zájemci. Osobně si myslím, že společnost, která koupila koupaliště, měla nebo má zájem i o jez. Když to řeknu slušně, tak úřednicí města jsou podprůměrní, ale spíše ještě méně než jenom podprůměrní. Znám takové přísloví, jaký pán takový krám. Co na to náš starosta, který tam seděl i v roce 2013? Opět akce mrtvý brouk. Za první republiky zastupitelé města nechali pro obyvatelé města vybudovat koupaliště, čímž vzniklo na řece Úpě vodní dílo, které mělo nějakou cenu vložených finančních prostředků. Když jejich následovníci si nechají vodní dílo vzít před nosem, jenom proto, že někdo nekonal podle toho, jak měl konat podle zákona. Nehorší je mít neschopné úředníky.

images 2

 

Lajdáctví úředníků města a způsobování škod městu