7-kuks-bohyne-vina-2016_denik-180

Kuks – Impozantní budova hospitalu v Kuksu je ze všech stran obklopena hravými podzimními barvami. Na protějším břehu kukského údolí začínají žloutnout i lístečky vinné révy, kterou tu asi na půl hektaru plochy už několik let pěstuje vinař Stanislav Rudolfský.

Taková je kulisa pro páteční sváteční okamžik. Kukská bohyně vína. Tak místní pojmenovali dílo akademického sochaře Petra Nováka z Jaroměře, jehož slavnostní odhalení se dnes chystá.

Bílý závoj letí ze sochy dolů a číše určené pro přípitek se plní lahodným sektem ze zdejšího vinohradu. Ročník 2014. „Ke slavnostní chvíli patří to nejlepší a nejkrásnější,“ říká hrdě o moku majitel vinice. A neméně obdivně hovoří o téměř dva a půl metru velké pískovcové soše, která od nynějška jeho vinohrad zdobí. Skulptura zachycuje ženu v rotačním pohybu s kmenem révy a s hroznem nad hlavou, k němuž blahosklonně vzhlíží. „Je v tom krásná a úžasná symbolika,“ libuje si Stanislav Rudolfský.

Inspirací Petru Novákovi, jenž je známým figurálním a jezdeckým sochařem, byla tedy příroda a ženská krása. „Námětem je růst révy. Zasadili jsme proto sochu přímo na vinici jako jednu ze všech těch stovek ostatních rév. Je to réva mezi révami. Mým úkolem bylo vymyslet k námětu alegorii. Pro mě je to alegorie přírodních sil, které nám jsou schopny dodat víno, o kterém Homér říkal, že je to útěcha mužů,“ vysvětluje autor díla a děkuje při té příležitosti svým dvěma modelkám. První prý našel sedět kdesi v Itálii na kraji vinice, a tak ji přibral do auta. Tou modelkou byl silný kmen révy, tak rozložitý, že sahal od předního skla až do kufru vozu, kterým tehdy Novák cestoval. Tento kmen posloužil jako předloha k jedné části skulptury.

„Jméno druhé modelky mám zakázáno zveřejnit, ale je to výtvarně velmi vzdělaná dáma. Byla to vlastně ona, kdo vymyslel tuto podobu sochy. Měl jsem asi osm nebo devět skic s různými nápady. Ona přišla s tím, že réva je vlastně matka hroznu, a tak by jej neměla trhat nebo do něj kousat, ale měla by jej adorovat jako plod svého života. Vycházel jsem také z Braunových kompozic a figuru jsem mírně roztočil, aby se jakoby popínala a aby vyzařovala tu růstovou sílu a chuť do života,“ doplňuje jaroměřský sochař.

Zmínku o slavném sochaři Matyáši Bernardu Braunovi, jenž po sobě ve východních Čechách zanechal velmi významná díla, je nutno ještě rozvést. Kuks je s jeho jménem samozřejmě neodmyslitelně spjatý, snad téměř stejnou měrou jako s hrabětem Františkem Antonínem Šporkem.

AUTOR POVAŽUJE BRAUNA ZA VZOR

Petr Novák navíc tohoto velikána barokního sochařství považuje za svůj největší vzor, a tak není divu, že vytvoření díla, které má být umístěno na dohled těm Braunovým, pro něj nebylo snadným úkolem.

„Je to vlastně nehorázné, že tady tu sochu mám. Tohle údolí s Kuksem, to je pro mě nejposvátnější místo mého života. Tady to mám ze všech míst na světě nejraději. Jsem Čech a východní Čech z Jaroměře, takže pod uměleckým vyzařováním Brauna jsem vyrůstal. A i když jsem potom cestoval a studoval různé autory a jejich díla, tak žádný jiný předchůdce mi nemůže být bližší než on. A teď, když tu stojím uprostřed vinice v téhle vinné věži, kde si povídáme, a dívám se na svoji sochu, a zároveň se dívám na támhleten les, o kterém vím, že tam dřepí ti poustevníci, a dívám se na hospital, a na tu vesničku pod námi, tak jsem velice šťastný. Ale zároveň to byl pro mě obrovsky těžký závazek, vytvořit něco, co by Brauna a jeho spolupracovníky, ty moje vzory, nerozzlobilo a nenarušovalo. Bylo to pro mě obtížné, byly chvíle, kdy jsem z toho úkolu šťastný nebyl,“ popisuje Petr Novák s velkou pokorou svůj vztah ke Kuksu, Braunovi a své vlastní soše.

A tak nezbývá než popřát Kukské bohyni vína, podobně jako to udělal starosta obce Jiří Beran, aby se jí zde vedlo a začlenila se do zdejšího kolektivu. Může se těšit, že bude stát snad i celá staletí ve vskutku dobré společnosti.

BRONISLAV JAROŠ
Zdroj: http://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/vinice-v-kuksu-ziskala-svou-bohyni-sochu-od-petra-novaka-z-jaromere-20161024.html

Vinice v Kuksu získala svou bohyni – sochu od Petra Nováka z Jaroměře